Vona je mnohem děsivější než petardy, fakt!

Ač jsou mi teprve dva měsíce, už jsem zažila věcí. Mezi nimi i příchod Nového roku doprovázený takovým rámusem, že by se za něj nemuseli stydět váleční partyzáni. Jako nebála jsem se, ale hrozně se mi líbilo, jak kolem mě skáče VONA a pořád vymýšlí, čím moje veličenstvo zabavit. Teda holky se s tím většinou svezly a všechny MOJE legrace, hlavolamy a kostičky nebyly pouze pro mě, nýbrž pro všechny čtyřnohé. A protože je to otrokářka, zapojila do toho i tu, které se říká holčička a motaly klubíčky plné pamlsků až do omrzení. Co vám budu povídat, klubíčka od té malé byly mnohem lepší. Bylo tam mnohem víc pamlsků. Naštěstí není škrt po ní, to je potřeba si zapamatovat. VONA děsně výskala, když jsem to raz dva pochopila a všechny dobroty vyluxovala rychlostí blesku. Jediné co jí trochu omlouvá, že sama by na to tak rychle nepřišla a rozhodně misku vyluxuju mnohem rychleji, než ona talíř. I s tím jejím talířem bych jí pomohla, kdyby mi to dovolila,.... No takže je zcela jasné, že mě musí obdivovat a nezbývá jí nic jiného než výskat a slepě závidět...

Po chlebíčcích, které si nesmí pes nabídnout z talíře, no věděli jste to, příšlo to bum, bum, bum a trvalo děsně dlouho. U nás se teda nikdo nebojí, jen Debču to rozčiluje a vzteká se, tak nás vzala všechny na chodbu a trénovala s holkama jakési tupé řazení k noze, k pravý, k levý, na bok, mezi nohy, jak blázen, všude byl nějakej pes a já se sotva tou tlačenicí prorvala, abych kus masa taky urvala. S tím svým, Hetí side, Debí k noze, Flája mezi, Beli doza byla tak šílená, že jsem z ní měla větší vítr, než z toho rámusu venku. Ale co, já dostávám maso za to, že přijdu na zapištění Sirí nebo se dotknu ruky a nemusím kvůli tomu podstupovat vojenské cvičení, za které by se nemusela stydět hradní stráž. Dneska páníček málem upadl do mdlob, což dělá teda často kvůli mé dokonalosti, když se mnou zkoušela nějakou přiblblou otočku na jednu stranu a na druhou stranu. VONA výská, páníček omdlívá, holky řvou za dveřma vzteky, že mě zase krmí a já si spokojeně vrtím ocáskem, protože se všechno ubírá tím správným směrem. Teda skoro všechno.... Dneska říká páníček těm malým dvounohým: Tak máme po Vánocích.... Ahá, řeknu si a rozhodnu se odborně odinstalovat vánoční osvětlení ze stromečku a také několik ozdob, protože vím, že kdo nepracuje, nežere. A já papám moc ráda. Místo toho, abych za to dostala ten úžasný páreček, co měli k obědu k té hnědé nechutnosti, kterou jedí jen pro to, aby měla z čeho zaplatit mi spoustu pamlsků, tréninků a výstav, dostala jsem vynadáno. A ne od NÍ, od které se tyhle hnusnosti dají očekávat, ale od páníčka, který do tohoto okamžiku jenom laskavě šišlá, ty moje holčičko úžasná, štěňátko roztomilé, škoda, že VONA tě zase zkazí.... Ale nevydrželo mu to dlouho, za malou chvíli už hulákal na ní, že mě nedokáže pohlídat, že jsem si mohla ublížit a že vážně nechápe jak někdo může být tak neschopný.... A že VONA je neschopná mě uhlídat všichni víme, a kdo to ještě neví, určitě to minimálně tuší!

Moji milí čtyřnozí, přeji vám v tomto roce 18x víc pamlsků, pro ty co rádi jíte, 18x více hraček, pro ty co se rádi honí za kulatým nesmyslným balónkem, 18x více procházek, pro ty co dbají na štíhlou linii nebo si prostě jen rádi počtou, co je v okolí nového, 18 x víc tréninků pro ty, co se k něčemu poživatelnému nebo k balónku dostanou jen na tréninku (což je bohužel i případ mých týraných spolusmečkovnic), 18x víc drbání, pokud někomu z vás dělá dobře, když si o vás ten váš dvounožec otírá ruce, ale hlavně poslušné a chápavé páníčky, ať se nemusíte zbytečně nervovat!

Vaše Sirénka

PS: Přikládám jednu štěněcí historickou, abyste věděli, že jsem krásná od narození!