
Sirénčin deník aneb Sirénka se chvástá
Prej naučí Londýnu synchro hrabání a ona sotva matlá těma pacičkama a to na to padlo asi 30 granulek a pět minut tréninku. No takhle žádnej tunel ani metro nevybuduje a ani myšku nenajde :))) Vám pořád říkám, že jediná schopná jsem tu já, takhle hrabe profík, bez hadříčku a plnou vervou!!! Hlavně si všimněte mého rozkošného hnědého pálení, Londie ho má taky, jen černý ho maj skrytý, protože černá je v jejich případě dominantní. Podlahu jsme udělali taky trikolorní, aby nám to nekazila. A může za to Vona, protože má tu špínu na zahradě a nebaví jí Londýnino cajrání na loužičky. Nás ale rozhodně baví, tak se k němu radostně přidáváme, protože je to sranda a čekáme, kolikrát nám ty nohy bude ochotná umýt. Dneska jen dvakrát, pak to vzdala. Říkám furt, že má houby vůli. Nakonec potupa i potopa přišla po půlnoci, kdy nejdřív sprchovala nás a pak matlala podlahu mopem a nadávala, koho to napadlo mít tolik psů, koho napadlo to pitomý počasí, že budeme bydlet na zahradě, no pak už jsem jí neposlouchala a šla k dětem do pokoje, neb ty mi půjčej peřinku a budou mi říkat, jak jsem krásná! A Vona bude šíleně žárlit a nadbíhat mi, nutit mi dobroty a cvičit a no prostě chovat se Sirénkově slušně ..... Dobrou, jen ať nám to rozkošný bláto neskončí, protože bychom přišli o odměny za sprchování a Vona o pravidelnou dávku pohybu a adrenalinu...
Bahnu zdar!
Vaše úžasná Sirénka