Příští orkán se bude jmenovat Siréna....

Konečně přišla na to, kdo je tady pánem a řekla, že příští orkán můžou hrdě pojmenovat po mě. Nevím co je orkán, ale zní to dobře. Buď by to mohl být druh salámu, to je dobrá ňamka a to by mi vůbec nevadilo, že se jmenuje jako já. Nebo to může být něco jako vládce všehomíra a to mi skýtá oprávněnou naději, že mi postaví sochu. Ale ať je to jak chce, říkala to s takovou úctou, že je to něco velkolepého....

Určitě vás moc zajímá, co tomu předcházelo.... V noci jsem se trochu nudila, tak jsem si vyndala ze skříně krabici s jablečným džusem... Donesla jsem si jí do prádelny.... No byla tam zima, tak jsem si na dlažbu vyndala nějaké to voňavé prádlo z koše na žehlení a džus odborně rozbalila. No nic dobrýho to nebylo a navíc ten nevychovanej džus vytekl na ten můj pelíšek, tak jsem musela vytáhnout ještě nějaký to prádlo, abych neležela v mokrým, to dá rozum..... Pak už mě to spaní přestalo bavit, no jsem štěně, nikoliv lední medvěď že, tak jsem odborně odinstalovala nabíječku a taky překousla síťový kabel. Bohužel tam jiný kabel k překousnutí nebyl. Je lakomá a žádnou srandu mi nedovolí.... Přišla na to až když si pouštěla počítač a zjistila, že jí nefunguje nějaká síť nebo co.... Chci jí pomoct, tak jí nosím ty mokrý věci z prádelny, síť nebo tričko přece není rozdíl... (No a tak přišla na ten džus, příště si musím dát pozor, abych se sama nenapráskala při tom, když se snažím dělat dobrý skutek) A zde se projevuje další deformace její povahy, vůbec z mojí pomoci nemá radost. Je NEVDĚČNÁ! Takže nevyhrožuje BOUDOU, ale klecí.... Doufám, že je to další super místo, kde se štěně pořádně vyřádí. Věřte, nevěřte, včera totiž vzala do BOUDY jenom Fláju s výmluvou, že je ze mě prej chudinka unavená a rozhozená. To není žádná pravda, nechala jsem jí v noci spát, zvlášť když si vylezla na opěradlo gauče, kam se na ní nedostanu. Šli na nějaký tancovací zkoušky nebo co. Flája přišla vyblbnutá a páníček se ptal, kde maj kokardu za zkoušku. Na to mu VONA řekla, že to Fláje pokazila a zapomněla na packy. No kdo může zapomenout na to, že má pes packy??? Jedině VONA. Páníček dost trefně podotknul, že když je neschopná, sebelepší pes jí nepomůže. Začínám si ho dost vážit! A s ní, s ní to moji milí bude dost těžký. Ještě že jsem tak silná osobnost a ničeho (kromě plastovejch misek - ty jsou fakt děsivý) se nebojím. Dneska prej jdeme někam do školky a jestli jsem to dobře pochopila, naučím se tam, jak z ní vyždímat víc piškotů a trochu potrénujeme to její poslouchání. A pak půjdeme na návštěvu za tou, co se jí říká TETA. Prej tam má kromě EBINKY ještě další tři psy, co vypadaj jako ovce, tak doufám, že s nima bude legrace a taky že vědí, že se po mě pojmenuje ten další orkán, tudíž jsem děsně důležitá.

Držte mi palce i packy, ať s ní dneska v tý školce udělám kus práce. Výcvik potřebuje jako sůl! Vaše sladká Sirénka PS: Fotka jednoznačně dokumentuje jaké jsem sladké miminko!